MOHENDŽODÁRO a Zita

Děkuji za světlo i temnotu…

Děkuji za obrovskou hodnotu…       

z mojí básně „Mohendžodáro vyznání“

Vlastně ani nevím, jak vyjádřit slovy hodnotu Mohendžodáro, dary, které mi za ta léta „dalo“…

Mohendžodáro – tajemné

Cesta co není zázrak, co do srdce mi pronikla

Pomohla dostat se za slova a za zrak, a navrátit se do nitra

Pokusím se…

Cestu mého poznávání sebe sama, změn především v mojí profesní dráze, a i v osobním životě, kdysi dávno odstartovaly muzikoterapie a arteterapie… Nějak jsem se znovu začala nacházet v tom, co je mi tolik vlastní, přirozené, co miluji, ale dávno ( snad od svého dětství či mládí ? ) to nedělám…znovu jsem začala tančit, a co více, spontánně tančit, jen tak, pro radost, či pro smutek, nechala jsem tělo reagovat spontánně na tóny… nádhera, veliké uvolnění, osvobození z „pout“, že něco má nějak vypadat…začala  jsem malovat, častěji jsem brala do rukou pastelky a nechávala prostor intuici, pocitům, momentálním emocím… ať jsou vyjádřené, na papír, jen tak…

A pak jsem poznala Mohendžodáro, které v sobě tolik „skrývá“, či „nese“…

Začala jsem si uvědomovat přítomný okamžik, opravdu ‚být, teď, tady… opravdově, pravdivě sama k sobě… tančit tak jak se mi právě chce, malovat jen tak, zpívat, dělat cokoliv a mít pozornost, být naplněná tím, co právě dělám nebo nedělám…Postupně mi víc a víc docházelo, že není důležitý cíl, výsledek, rychlost, směr, argumentace, logika, ale opravdové ponoření se v tom, co je právě teď, co je ta cesta, jak dokážu naplno vnímat každý okamžik v životě…

Ano, setkáváme se ve skupinách žen, spolu děláme spoustu věcí – tančíme, sdílíme, dýcháme a pracujeme s pánevním dnem, učíme se asány Mohendžodáro, děláme masáže, děláme OSHO meditace , apod…

Mohla bych psát o všemožných účincích, které Mohendžodáro má, ale o těch se dočtete například ZDE .

Pro mě je poněkud obtížné oddělit, co mi dává Mohendžodáro, a co mi dává tantra , jde to totiž takzvaně ruku v ruce J.

A tak se pokusím pojmenovat slovy alespoň to, co cítím nejsilněji, nebo co mi teď v tomto okamžiku prostě přichází.

* Před několika lety jsem začala nosit sukně, a opravdu se v nich cítím výborně, žensky. V kalhotech mě uvidíte snad už jen na sjezdovce na lyžích J

* Začala jsem měnit své postoje v mnoha situacích, a čím dal častěji dokážu říkat „No a ?“… a respektovat druhého člověka, respektovat situaci.

* Navázala jsem opravdu hluboká a dlouhodobá přátelství se ženami, i s muži.

* Naučila jsem se sdílet, říkat slovy to, co cítím, co se děje, co je pravda, sdělovat to druhému, ať už je sdělení jakékoliv.

* Cítím, že jsem více opravdová, či pravdivá, především sama k sobě, i k ostatním. Velmi jsem se zjemnila, ale zároveň v sobě cítím dost síly a energie pro každodenní plynutí.

* Naučila jsem se poslouchat jakýsi svůj „vnitřní hlas“, svou intuici, volání duše, a podle toho činím…

* A ať už medituji, nebo dělám rituál Mohendžodáro, nebo jím, jdu, žehlím, uklízím, dělám běžné činnosti, stále se snažím uvědomovat si sebe samu v přítomnosti, mám pozornost u sebe, i venku…

A v tom mě Mohendžodáro a tantra obrovsky podporuje.

Cítím vděčnost

Cítím lásku

S vděčností ukazuji tuto cestu dalším ženám, které chtějí.

Poslouchám, po čem touží ženská duše …

Již několik let provázím ženy na cestě  základními kurzy Mohendžodáro, celoročními školami, setkáváními s Mateřským okruhem a meditacemi, Letním setkáním – Letní ženskou oázou, vznikají i nová „volání“ jako letošní kurz „INTIMNĚ“…

Miluji setkávání žen, kdy se duše potkají, kdy jedna objímáme druhou, kdy společně divoce tančíme, kdy se sebe jemně dotýkáme, kdy se ponoříme do pohledu do očí a čas pro nás neexistuje …kdy se smějeme, pláčeme, rozkvétáme, jsme v tichu, jsme…